Výšku svého krevního tlaku máme ve svých rukách, říká kardioložka Eva Kociánová

30. 1. 2023

Zvýšený krevní tlak, nemoci srdce a cév, hrozba vážných zdravotních komplikací a nezřídka i zbytečné brzké smrti. To všechno jsou rizika, která se nad námi vznášejí bohužel i vlivem našeho současného životního stylu, nesprávných návyků a životosprávy. Lékaři sice mohou svým odborným zásahem pomoci, řešení je ale především v nás samotných. O rizicích hypertenze a možnostech jejich předcházení hovoří MUDr. Eva Kociánová, Ph.D. z I. interní kliniky - kardiologické FN Olomouc, odborná garantka programu Nebuď pod tlakem, který funguje pod Centrem pro hypertenzi a sekundární prevenci FN Olomouc.

O hypertenzi neboli o vysokém krevním tlaku se dnes hovoří jako o jedné z nejrozšířenějších epidemií současnosti a velmi závažné civilizační chorobě. Proč?

Protože na nemoci srdce a cév umírá většina lidí. Respektive každá druhá žena a dva z pěti mužů. Nelíbí se vám to? Pak je potřeba podchytit včas rizikové faktory, které k takovému osudu vedou. Nejvýznamnější dva ovlivnitelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění jsou zvýšený krevní tlak a zvýšený cholesterol.

Jaké hodnoty krevního tlaku jsou z pohledu kardiologa normální a jaké jsou už potenciálně nebezpečné?

Tlak, při kterém se naše cévy cítí nejlépe, je do 120/70 milimetrů rtuti. O vysokém krevním tlaku mluvíme od 140/90 milimetrů rtuti, tito pacienti už mají být bez výjimky léčení tabletami na vysoký krevní tlak. Mezi těmito hodnotami, čili mezi 120 a 140 milimetry, jde o tlak zvýšený, kdy už je potřeba zabrat na režimových opatřeních a u pacientů, kteří jsou ve vysokém riziku, někdy i léčit. Problém je v tom, že když zvýšený tlak působí na naše cévy dlouhodobě, a teď nemyslím roky, ale už i měsíce, tak jsou cévy vystaveny tlakovému stresu a ztrácejí pružnost.

Jak můžeme sami ovlivnit tyto hodnoty? Jak moc zásadní je v tom životní styl a naše návyky, ať už se jedná o pohyb či stravování?

Když zkusím popsat, jak vzniká takzvané multifaktoriální onemocnění, je to tak, že na nějakém genetickém základu, který zdědíme, působí celá řada vnějších vlivů, což jsou ty, na které jde ukázat prstem, a vnitřních vlivů, tedy to, jak se těmi vnějšími vlivy necháme vnitřně rozkolísat. S genetikou neuděláme nic, ale ovlivnit můžeme částečně ony vnější vlivy, tedy nedostatek pohybu, všudypřítomnou sůl, kaloricky bohaté potraviny a skladbu těchto potravin, a také vnitřní vlivy, to je naše prožívání vnějších okolností formou stresu. Co prokazatelně snižuje krevní tlak, je snížení spotřeby soli, redukce váhy, pravidelný pohyb a balancování stresu relaxačními technikami.

I. interní klinika - kardiologická Fakultní nemocnice Olomouc, na níž působíte, spustila ucelený pacientský program Nebuď pod tlakem určený těm, kdo chtějí optimalizovat svůj krevní tlak i jinak než jen léky. Můžete tento program krátce představit?

Program je koncipován jako dlouhodobý, tedy účast v něm je minimálně 1 rok a maximálně 5 let s tím, že vždy po roce dojde ke zhodnocení výsledků a zdravotního stavu. Vstupuje do něj řada odborníků napříč obory, kardiologové, pneumologové, psychologové, obezitologové, nutriční a pohyboví terapeuti. Po vstupním vyšetření, které zahrnuje například měření kvality spánku a míry stresu, somatické vyšetření a řadu laboratorních vyšetření a zobrazovacích metod. Na jejich základě je klientovi stanoven osobní plán, který zahrnuje mimo jiné individuální plán redukce krevního tlaku, LDL cholesterolu, kouření, redukci váhy, plán pohybové aktivity včetně tréninku různých pohybových technik a podobně. Zhruba jednou měsíčně budou probíhat edukační přednášky a společná setkání. Své úspěchy či výzvy budete sdílet v uzavřené skupině na sociálních sítích, klinická kontrola proběhne vždy nejméně jedenkrát za šest měsíců.

MUDr. Eva Kociánová, Ph.D., vedoucí lékařka Centra pro hypertenzi a sekundární prevenci

Je vyšetření srdce součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, a pokud ano, jak by mělo vypadat?

Zdraví našeho srdce musíme řešit daleko dřív, než se začne ozývat. Právě na úrovni rizik. Proto k preventivnímu vyšetření srdce kromě natočení EKG má patřit také zhodnocení výše krevního tlaku, krevních tuků a odhad podílu takzvaného viscerálního, neboli orgánového tuku.

Kdo by si měl pravidelně i doma měřit svůj krevní tlak?

Každý člověk má mít povědomí o výši svého krevního tlaku. A návštěva jednou za dva roky u praktického lékaře tohle nevyřeší. Když si představíme, jak častý je zvýšený krevní tlak v naší civilizované společnosti, tak by měl být tonometr v každé rodině. Člověk s vysokým krevním tlakem se má měřit aspoň jednou za dva měsíce několik dnů za sebou dvakrát ráno i večer a z toho vypočítat průměrnou hodnotu. Kdybychom se chtěli spolehnout jen na měření v ordinaci, tak každého třetího pacienta zařadíme špatně. A to i tehdy, když měříme opakovaně.

Jak laik případně pozná, že s jeho srdcem není něco v pořádku? Jaký je váš osobní recept na zdravé srdce?

Mít dobré zázemí rodiny a přátel, kvalitně a čistě jíst, dobře spát, co nejvíc se hýbat, jakkoli balancovat stres a pořád se něco nového učit.

Program Nebuď pod tlakem na I. interní klinice - kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc je určen pro ty, kdo chtějí optimalizovat svůj krevní tlak i jinak než jen léky. Sami vlastními silami, tedy úpravou svého životního stylu, jež může pomoci normalizovat krevní tlak a zvrátit tak orgánové poškození. Více o něm včetně přihlášky naleznete na webu kardiologie.fnol.cz/program-nebud-pod-tlakem. Z důvodu velkého zájmu je program aktuálně otevřen už jen mladším ročníkům do 40 let, kategorie A nad 41 let je v tuto chvíli obsazená.